Video
on
/
off
DÝPT III

Nezávislý časopis na hraně teorie a umění.

Eseje, rozhovory, překlady, fotky i kresby.

Téma: Místo


Editorial +

Když při rekonstrukci Paříže probourali staré čtvrti masivními bulváry, poprvé vytvořili místo pro setkávání různých společenských tříd. Chudým se najednou otevřel zbytek města a na malý okamžik se francouzská ulice stala demokratickou. Ve stěžejních dílech ruského modernismu má nejdůležitější roli Něvský prospekt, hlavní petrohradská třída - pro Puškina, Dostojevského i Bělého je symbolem vnitřních rozporů a akcelerujícího tempa postupující proměny společnosti. Prostor mezi snem a realitou, ukázka imperiální moci, jejíž dlažba bude při revolucích na počátku století pokryta lidskou krví.


Psaní je stavění modernistických bulvárů intelektuálním teritoriem (ze sutin může vždycky vzniknout něco nového, říkají Ondreička s Janoščíkem)


“Dítě ve tmě, jež přepadl strach, se uklidňuje tím, že si prozpěvuje. (...) Opouštíme domov vedeni nitkou písničky. Po motorických, posunkových zvukových liniích, které vyznačují obvyklou trasu dítěte, štěpí se, či z nich raší “linie bloudění”, s různými smyčkami, uzly, rychlostmi, pohyby, gesty a zvuky.” (Deleuze a Guattari v Tisíci plošinách). Téma třetího Dýptu mě napadlo, když jsem stál na poli, kousek od naší zahrady. Nebe potemnělo, začal foukat vítr, bylo to těch 5 minut před bouřkou. U řeky se prohýbaly těžké větve starých vrb.


Autor, jehož ve tmě přepadl strach, se uklidňuje tím, že píše. Suede na nejnovější desce zpívají: “When the world is much too much, We'll run to the wastelands”


Ve videohře Dear Esther se můžete jen dívat kolem a procházet se po pustém ostrově. Zatímco kamenitou cestu z dálky osvětluje červené světlo navigační věže, začne se vám mezi kbelíky s barvou a opuštěnými domky už dávno mrtvých pastevců na mysl vkrádat otázka: co když žádný ostrov neexistuje? Útesy jako metafora duševního stavu, pobřeží jako halucinace, rokle připomínající vlastní vinu.


Psaní je projektování vlastních ostrovů. Můj bude mít fjordy i hluboké jeskyně, úpatí porostlá třezalkou tečkovanou a fíkovníky. Zpětné zachytávání minulosti.


Na střední jsem si říkal, jestli mají ostatní z tváře stejný pocit jako já. Pak mi došlo, že to nikdy nezjistím. Emoce jsou vždycky lokalizované. Objevování Prahy v prváku a cesta na Žižkov pod železničním mostem. Kýčovité básně o grapefruitovém nebi na Vítkově. Světla Jižního města, opuštěná zastávka U dálnice v zemi nikoho. Když jsem začal mít úzkosti, došlo mi, že všichni kreslíme mentální mapu okolí - neviditelnou, dokud ji něco neroztrhne.


Příliš brzy zesnulý teoretik Mark Fisher popisoval, jak vzniká to zvláštní děsivé tajuplno, které cítíme při pohledu na místa, ve kterých je něco navíc, nebo naopak něco chybí. V eseji On Vanishing Land z knihy Weird and the Eerie popisuje pohled na suffolkský obchodní přístav: “Je tu cítit podivně znepokojivé ticho, které nemá vůbec co dělat se skutečnými úrovněmi hluku. (...) Je to část těžké materiální infrastruktury, která udržuje iluzi “dematerializovaného” kapitalismu. Je to děsivě záhadná odvrácená strana dnešního naleštěného kapitálu.” Jedním z jeho základních principů je totiž tendence všechno převádět do co nejkluzčích, nejsnadněji komodifikovatelných forem. Z pohybu městem se stává utilitární přesun z A do B, okraj města pokrytý vzpomínkami se mění v brownfield, který jen čeká na svého developera. Ve svých kapsách nosíme přístroje, které v sobě nesou stopy stovek lokalit na celé planetě, náš každodenní život se odehrává v infrastruktuře až příliš často řízené imperativem výkonu, ceny a efektivity.


Umění a tvorba je bojem proti odkouzlení skutečnosti. Třetí Dýpt je pokusem se zevšedňujícím, zplošťujícím silám postavit. Nejen protrhnout iluze samozřejmého, ale taky navrátit údiv do míst, kde nás o něj slepá racionalita hrozí připravit.


I'm air in the trackless snow

A voice in the poplar trees

I'm a flame in the lightless forest

Under the leaves


Obsah +

Lukáš Grygar - Za všechno může Vesmír

Benjamin Bratton - Černý stack (překlad)

David Šír - Nová země a noví lidé

"Socialistická moderna je stopa historie, ohrožená a mizející vrstva paměti" (Rozhovor s Robertem Candrou)

Sandra Ort Feyglová - Sociální experiment: Víra

Jonáš Strouhal - Internetový kabinet kuriozit

Esther Idris Beshirová - Čerstvý vítr a slzný plyn

Roman Novotný - Design v době post-antropocénu

"Planeta je ten základní bod, od kterého se máme odrazit" (Rozhovor s Lukášem Likavčanem)

Anna Chrtková - Human vanitas

Mahulena Kopecká - Landskron,

Kristýna Hladíková - Ambice

Michal Smrčina - Bez místenky

Jussi Parikka - Anthrobscene (překlad)

Barbara Gorbunová - Where We never Go

Nikolas Petrlík

Barbora Tauerová


OBJEDNAT (už jen PDF)+

Závazně..

- 1 nechráněné PDF - 50,-

- K němu dostanete Dýpt II v ceně.

Alternativa: Facebook nebo mail ondrej@trhon.cz.




O Dýptu +


Facebook


Dýpt II



Editor: Ondřej Trhoň

Grafika: Hoai Le Thi

3D organismus: Jonáš Strouhal